Kolárek a mladá hezká žena
Vyprávěl nám jeden ze starších kolegů trvalých jáhnů v rámci formace, té části týkající se vhodného oblékání, takový kratičký příběh: „Bylo to takhle jednou v létě v podvečer. Krásný den, tak jsme si vyšli s manželkou na procházku. Já byl samozřejmě v civilu. No a v parku jsme potkali jednoho našeho staršího kolegu. Ten si vykračoval v saku. Jenomže místo kravaty měl římskou košili s kolárkem. Což o to, nebyl k tomu sice žádný důvod, a já to nošení košile s kolárkem zrovna nepodporuji, ale on se vedl s ženskou! Tedy pánové, je třeba také říct, byl to kus, mladá, opravdu hezká, teprve později jsem se dověděl, že to byla jeho dospělá vnučka. Ale on v kolárku a ona do něj zavěšená! No, jak to vypadalo?! A co si asi mohli myslet lidé, kteří je potkali?“
Přesně v tomhle okamžiku doslova vyletěl jeden z účastníků kurzu „To je snad na pár facek!“ a jal se rozvíjet myšlenku o tom, jak ten neznámý trvalý jáhen vlastně zostudil římskokatolickou církev, protože si dovolil jít oblečený jako kněz a vést přitom ženu. Normálně se jí dotýkat... Jiný z účastníků na to ledabyle poznamenal cosi ve stylu „ať si také všichni trhnou nohou a co je komu do toho“, a už z toho byla přenice. Nakonec to sice nějak dopadlo, na facky nedošlo, k dohodě ale vlastně také ne. Snad jenom k nějakému doporučení, víceméně nezávaznému. Jakému už snad není ani důležité.
Zůstal nám příběh, nad kterým můžeme přemítat. Kněžská košile a mladá hezká žena – jde to dohromady? Jaký pocit ve Vás ta představa vzbuzuje? Zvědavost, tajemství, porušení zákazu, dobrodružství, nebo třeba bezpečí či naopak nebezpečí, uvolnění, radost, krásu, odpor, pocit čisté člověčí lásky, pocit okázalosti, pobuřuje Vás to, dává Vám to naději,…?
Každý z nás má nějaké pocity. Vždycky, tahle situace není výjimkou. Ne všichni si však pocity dovolíme. Mnozí si je dokonce vůbec nepřipustí. Přitom jsme svobodní a volní. Nikomu svůj pocit nevnucujeme. Jenom o něm víme. Nic víc a nic méně. To už jsme ale udělali pořádný kus práce na sobě, pořádný krok ke zdravému, hodnotnému a naplněnému žití.
Pro ty z Vás, kteří chtějí na té pomyslné cestě udělat druhý krok, se nabízí ještě pokračování: Když už jsme ten pocit objevili, víme také, proč nás napadl? Proč právě tenhle pocit a proč právě nás? A jsme ochotni připustit, že někdo jiný mohl mít pocit úplně odlišný?
Tak Vám přeji příjemné uvažování o kněžské košili a krásné dámě. Přeji Vám odvahu snít, trpělivost hledat a nacházet kořeny svých pocitů i jasnou mysl a bystrý úsudek, které je budou vyvažovat. A když Vám vybude chvilinka, buďte tak dobří, napište. Prosím, věřte mi, opravdu mne zajímáte.
